Zamyšlení - videohra, aneb využití volného času a význam pro společnost (Archiv)

girls   !! článek archivu 9/09. Může být omezena vypovídající hodnota !! Je velmi pravděpodobné, spíše jisté, že člověka který tráví velké množství času pozorováním monitoru napadne otázka, zda-li by nebylo užitečnější dělat něco jiného, třeba alespoň chvíli. Taková otázka obvykle přichází po několikahodinové "pařbě" kdy daný "pařan" zjistí, že je další den v trapu a on vlastně krom několika fragů, případně pár questů nic užitečného neudělal.

 

   Faktem je, že 10, nebo 100 splňených questů, případně 10, nebo 100 ukořistěných fragů v libovolné hře nemá pro společnost praktický význam. Naopak pokud se nad konceptem počítačové hry jako takové, člověk zamyslí trochu více do hloubky, zváží klady a zápory, pravděpodobně dospěje k informaci, že počítačová hra nemusí být pro společnost až tak zlá, jak se může na první pohled jevit a o tom bych se níže rád více rozepsal a také se pokusil porovnat hru s jinými činnostmi určenými primárně k zábavě jedince.   

   Mezi počítačovou hrou, četbou knížky, sledováním filmu v televizi, nebo na DVD, poslechem hudby, hraním míčových her, jízdou na kole a dalšími není z hlediska společenského významu praktický rozdíl. Všechny zmíněné, a mnoho dalších nezmíněných, "zábavných" činností nedávají společnosti žádnou měřitelnou hodnotu a pokud ano, jsou u všech víceméně na stejné úrovni (tím by se dalo myslet například odreagovaní při dané činnosti). Někdo může namítat, že běhat hodinu za míčem po hřišti, je větší odreagovní než sedět 5hodin v křesle a číst knihu, nicméně tato námitka je v podstatě irelevantní protože míra odreagování sama sebe a uspokojení danou/nými činnostmi je závislá na psychice člověka a jedinci samotném, nejjednodušeji řečeno - jednoho baví víc to, a druhého zas tohle. Z toho je patrné, že lidi dělají ve smyslu zabavit sama sebe různé věci, každý si většinou najde činnost která mu nějakým způsobem vyhovuje a logicky nelze říci, že první či druhá jsou lepší než třetí, či čtvrtá a dle mého názoru, pokud někdo tvrdí opak, jedná se o subjektivní názor, který v podstatě netvrdí že lyžovat je lepší a zábavnější než pařit Counter-Strike, ale v dané chvíli, nebo spíše pro danou osobu je to více zajímavé, více zábavné, baví ho víc dělat činnost A, než-li činnost B, to ale automaticky neznamená, že činnost B je horší.

   V prvním odstavci bylo zmíněno, že počítačová hra, a další obdobné činnosti, pro společnost ve výsledku nemusí být až tak špatné jak se může jevit. Z hlediska ekonomického (tedy v dlouhodobější perspektivě společnosti bezvýznamného, ale bavme se o přítomnosti) je přínos pro společnost diskutabilní a rozhodně se nedá jednoznačně říci, že počítačová hra ekonomice škodí. Princip je stejný jako u ostatních "zábavných" činností, kde objekt vykonávající (hrající hru) činnost za tuto obvykle platí a to přímo a dále obvykle i nepřímo. Přímá platba za zábavnou činnost je např. koupení si hry na CD v obchodě, nicméně dále je zde množství nepřímých plateb jako jsou např. počítač, nebo konzole nutná ke spuštění samotné hry, dále to může být interentové připojení nutné ke hraní hry apod. Ve výsledku se dostaneme k zajímavým číslům, kde pařan si zakoupí v obchodě hru, a touto jednoduchou koupí financuje minimálně: výrobce, dodavatele a prodejce, přičemž obvykle mnohem více institucí jako jsou zainteresované reklamní společnosti, výrobce nosičů dat, lisovny, obalovny a další působící v expedičním řízení. tzn. že pařan/pařani zaměstnávají velké množství zaměstnanců a tvoří, v ideálním případě, zisk všem výše jmenovaným složkám což je v tržní společnosti klad. Stejný postup paltí ve větší, či menší míře v prakticky všech ostatních zábavných činností ať už se jedná o zahradničení, nebo fotbal.    Na toto se dá reagovat tak, že čas trávený za monitorem na rozdíl od běhání po hřišti tělu škodí, a to má ve výsledku negativní vliv na ekonomiku, protože oprava objektů (lidí) poškozených v rámci hraní hry je nákladná a vyčerpává množství financí a tím dorovnává původní přínos zmíněný výše. Faktem je, že nonstop koukání do monitoru a hraní hry s sebou nese negativní následky pro tělo hrající hru, nicméně u většiny ostatních činností také hrozí nebezpečí. Vemme v potaz fotbalisty a jejich neustále zlámané končetiny, dále si již sami domyslíte co vše může vzniknout u ostatních činností, nechci zpochybňovat význam rovného držení těla, ale ve srovnání s neustálou hospitalizací některých sportovců je u počítačových hráčů dle mého názoru tlak na státní rozpočet, nebo rozpočet zdravotní pjišťovny podstatně nižší. Dále je nutné vzít v potaz, že "pařan" si může vytvořit "pracovní" prostředí takové, aby minimalizoval možné vzniky obvyklých poškození spojených s touto činností, na rozdíl např. od fotbalisty, kde záleží spíše na protihráčích a spoluhráčích. Ovšem je důležité si uvědomit, že existuje pro tělo mnoho méně škodlivých zábavných činností než-li hraní počítačových her a i samotné běhání po zeleném hřišti a kopání do míče, případně ostatních hráčů patří k těm bezpečnějším zábavám.

   V předchozím odstavci jsem zmínili fyzická poškození která mohou vznikat při zábavných činnostech, pokusím se nyní nastínit naopak některá vylepšení která mohou vznikat u subjektů v rámci provádění zábavných činností, nebo-li "zabíjení volného času". Obvyklá maminčina věta "ty furt nic neděláš, pořád jen sedíš a čumíš do tý bedny, každej normální kluk/holka de ven na vzduch jezdit na kole ale ty si jen kazíš voči a nic z toho", pravděpodobně každý kdo někdy hrál, obdobnou větu slyšel. Zdá se že věta je konstruovaná pouze z neznalosti a neschopnosti vytýkající osoby představit si možné klady prováděné činnosti. Stejně tak jako ve fotballe subjekt získá vyšší výkon v běhu, ve vytrvalosti apod. tak i hra člověku může něco nabídnout. Je prokázáno, že hraní FPS her zvyšuje postřeh a následně reflex, naopak strategie a budovatelské hry mohou zvyšovat do jsité míry schopnost improvizace a jisté formy předvídatelnosti nebo logického myšlení. Hra, stejně jako ostatní zábavné činnosti, subjekt do jsité míry a dle charakteru prováděné činnosti vylepšují. Samozřejmě je diskutabilní, zda-li schopnost regovat na nepředvídatelnou situaci o 0,1s dříve než jiný, v tomto směru, průměrný subjekt má nějaký významný smysl, nicméně např. při řízení motorového vozidla by získaný čas mohl být významný. Stejně tak je diskutabilní, schopnost subjektu fotbalisty sprintovat rychleji, než-li jiný, v totmo směru, průměrný subjekt. Do jaké míry jsou "navíc" získané schopnosti u jednotlivých činností pro subjekt, či společnost přínosné a zda-li je některá výhodnější než druhá nevím a nedokážu posoudit. Ze zkušenosti vím, že ohledně tohoto tématu závisí zejména na subjektivním názoru člověka, který o tomto diskutuje tzn. jeden bude tvrdit že jasně lepší je rychleji běhat a "tamto" je nevyužitelný nesmysl, druhý bude tvrdit opak. Také ohledně této otázky bude odpověď velmi záviset na stavu společnosti, kde je dá se říci jasné, že v době válečného konfliktu, bude více prospěšná schopnost fotbalisty rychleji běhat, než-li schopnost vášnivého čtenáře rychleji číst spolu s vyspělejší fantazií. Výsledkem je, že stejně jako kterákoliv jiná zábavná činnost provádějícímu subjektu v něčem škodí, tak jej naopak i v něčem vylepšuje a tedy nelze říci že hrát hru je ztráta času která subjektu nic nedá, protože to bychom potom mohli oprávněně říci, že hrát fotbal je blbost ze stejného důvodu (často se odkazuji na fotbal, nicméně jedná se o, v našich končinách, značně populární a rozšířenou zábavu které některé rodiny přiřadili téměř nadpřirozené vlastnosti a pro mnoho z nich se jedná o jedinou možnou zábavu kterou je vůbec možné provádět a sledovat, tak nejspíše proto, dobře to kontrastuje... :) pozn. autora, není v tom nic osobního).

   V oblasti ekonomické se hraní hry jeví pro společnost spíše jako přínosné, ale pojďme se podívat na mnohem důležitější a to význam počítačové hry pro vývoj společnosti. Společnost se vyvíjí rychlostí úměrnou jejímu vzdělání a znalostem. Díky tomu dnes jezdíme v autech, stavíme budovy několik stovek metrů vysoké, nebo máme dokonce celé 2 "vesmírné" lodi schopné vylítnout na orbitu planety a občas se i vrátit zpět relativně neporušené. Logický předpoklad je, že za 100let .... bla bla bla, všichni jsme viděli filmy zabývající se tím, co bude za sto let, možná planetu sežerou mravenci (pozn. z RD), možná budou kolonie na Marsu, ale proč se o tom zmiňuji. Spolu s vývojem společnosti při kterém vznikají nové postupy, stroje apod. vzniká také prostor pro nové zábavné činnosti vyplývající z daného stupně vývoje na kterém se společnost nachází. Před 50ti lety se počítačové hry nehráli, protože tato činnost neměla podporu na tehdejším stupni vývoje, jednoduše lidstvo nemělo počítač a tedy nemělo hry, ovšem pokud by v té době počítačem disponovalo, je téměř jisté, že by se hrálo již před 50ti lety. Stejně tak jako za 20, 30 let budou existovat efektní holoprojekce a dá se předpokládat že spolu s tím vznikne novodobá zábavná činnost "ála virtuální realita hadr", vznikla před 20 lety pro společnost nová zábavná činnost jménem počítačová hra. Pointa tohoto odstavce je v tom, že lidé si zábavné činnsoti tvoří dle možností společnosti, přičemž možnosti společnosti a tedy i zábavní činnosti jsou omezeny aktuální technologickou a mentální úrovní společnosti. Z toho se dá logicky odvodit že nově vzniklé zábavné činnosti jsou v principu pokrokem a nástupcem těch předchozích, které již části společnosti nevyhovují a toto technicky splňuje znaky evoluce, tedy dá se logicky předpokládat, že v dlouhodobém měřítku může vyplynout pro společnost a její vývoj užitečnější provozovat nově vzniklé zábavy, než-li ty jejichž vznik je staršího data.

   Asi 2 měsíce zpět jsem v nějakém blogu, nebo komentáři, bohužel již nevím přesný datum ani místo, četl zajímavou informaci, která byla mimo jiné také jedním z důvodů napsat tento text. Jednalo se o větu, bohužel si ji také nepamatuji doslovně, které popisovala a zněla ve smyslu, že před eventuelní invazí a následně asimilací jinou rasou, svět nezachrání půl miliarda lidí sedících před monitorem střílejícíh polygony, že budeme-li věnovat volný čas počítačové hře, staneme se snadným cílem pro kohokoliv. upřímně na tomto něco bude a nedá se říci, že by to nebyla pravda, problém je v tom, že si nedokážu představit jak moc by společnosti ve stejné situaci pomohli hodiny proběhané za míčem po hřišti, proježděné na kole, nebo v autech apodobně.

   Zábavné činnosti mají na společnost vliv, mají vliv na její "růst", neberme růst jednotlivce berme společnost jako celek. Je lepší dělat něco než-li nic. na rozdíl od špiček společnosti, kteří tvoří něco, vytvářejí nějaké výsledky (vědec objevil mikrovlny, támhle objevil spalovací motor atp. atp...) většina společnosti tohoto schopna není a pouze se učí užívat to co dostane, po několika letech, nebo desítkách let, již většina, nebo alespoň určitá část společnosti může tehdy nepochopitelné principy fungování bez obtíží chápat. Stále vyšší technologická úroveň společnosti, vyžaduje vyšší mentální úroveň společnosti a toto podporují, sic pomalu ale jsitě, zábavné činnosti. Nově vytvořené, protože obvykle pracují a využívají nové technologie, mohou být v tomto efektivnější. Důkazem pro tvrzení, že mentální úroveň společnosti roste jsou výsledky v oněch zábavných činnostech. Počítačoví hráči mohou být a jsou, stejně jako fotbalisti, cyklisti a kdokoliv další ve svém oboru stále rychlejší, přesnější a efektnější. Změny trvají dlouho a mají na ně vliv nové materiály, prostředky a postupy, ovšem je nepopiratelné, že také vyšší stupeň úrovně společnosti a v zábavných činnostech tedy i jedince. Jak moc důležité je aby se mentální úroveň společnosti držela na určité a pokud možno co nejvyšší úrovni dokazují nevyvratitelně období ve kterých nám historie ukázala, že sebevyspělejší jedinec schopný obsáhnout některé věci ke kterým společnost sama dopsěla až po několika desítkách či stovkách let, neměl šanci čehokoliv dosáhnout. Nejjednodušším příkladem může být heslo země není placatá, je kulatá. Jak dlouho trvalo, než tento fakt byla společnost schopna přijmout? A důvod? Společnost na to mentálně neměla, byla příliš hloupá. Jedinec který vymyslí něco, co není společnost schopná "pobrat" a co společnost pochopí až za 50 let má smůlu. Onen jedinec mohl společnost v daném oboru posunout o 50 let dopředu, ale díky hlouposti masy, neposunul ani o rok. A konkrétně tento problém, který společnost doprovází od jejího vzniku dodnes, mohou částečně řešit novodobé zábavné činnosti viz. předchozí odstavec.

   V textu který jste právě přečetli jsem popsal vlastní názor na problematiku počítačové hry a jejího významu pro společnost, stejně tak i jedince a pokoušel jsem se být co nejvíce objektivní a neutrální ke hrám i ostatním činnostem. Text a informace v něm obsažené jsou koncipovány takovým způsobem, aby popisovali hru tak jak ve skutečnosti vypadá, text neříká že je to jediná správná volba jak trávit čas, stejně tak jako netvrdí, že je to špatná volba jak trávit čas. Doufám, že pokud tento text přečte zarytý "pařan" nebude ho brát jako jasný důkaz toho že nedělá nic špatného a že vlastně dělá spíš lépe když sedí non-stop u PC a stejně tak doufám, že pokud tento text přečte zarytý odpůrce počítačového hraní, donutí ho to minimálně přemýšlet o tom, proč vlastně proti tomu hraní tak tvrdě jde.

    Podporuji:                                                                                                               A tesim se:
    BOINC   Happy Eund (zeleny sport)   EU Fuck You
Copyright ©2008-2017 i-skladka.cz All Rights Reserved. Contact: i-skladka@tiscali.cz. Basic template by RocketTheme
i-skladka run an open source CMS system Joomla! | | Compatible with:
FirefoxIE 11SafariOperaGoogle Chrome